Ahoj ženo, s čím ke mě přicházíš? :)

Žalovníček žaluje...

24.08.2022

Milí rodičové 🙂 Co je podle vás žalováni? Je to rozmazlenost? Zlobivé dítě? Nevychované?...
Dejte si pár minut na zamyšlenou a pak čtěte dál.

.....

Osobně si o žalování myslím, že NEEXISTUJE!

Upozorňuji, ze následující text je cistě můj pohled na věc. Nastiňuji MOZNE souvislosti a řešení. NETVRDIM, ze každý to takhle přesně prožívá/děla. 

👱🏻‍♂️Byl jednou jeden chlapeček (říkejme mu Pepíček), který viděl nebo zažil s někým dalším: něco nepříjemného, bolestivého, neférového... a jde se s timhle svým zážitkem svěřit té nejdůležitější osobě, kterou v živote má - kterou nejvíc na světě miluje a obdivuje, která ho učí, jak čelit problémům v životě, od které potřebuje lásku, přijetí, pochopení, podporu - ta osoba jsi ty! Maminko a tatínku!

Obvyklá reakce dospělého: nežaluj a upaluj 🤐

Co tim našemu dítěti sdělujeme?: tvé zážitky mě nezajímají, vyřeš si to sám, tvé problémy nejsou hodny mé pozornosti, nejsou "dost závažné" (aneb #hlaskyNasehoDetstvi: tvé starosti bych chtěla mít, počkej, až vyrosteš...)
➡️O 10 let později: "achjo, ten můj Pepik mi vůbec nic nechce říct... ptám se: jak bylo ve škole: dobrý, co paní učitelka: dobrý, co jste dnes dělali: nic spešl.... Hrozný, nic mi ten kluk ušatá neřekne... Nechápu....🤔

NEMŮŽE TO BÝT NÁHODOU PROTO, ŽE JSME HO TO MY RODIČE NAUČILI? NECHTĚLI JSME PŘECI, ABY ŽALOVAL (samozřejmě může hrát roli více aspektů, chtěla jsem jen poukázat na možné souvislosti)

Jak byste se cítili vy, kdybyste se svěřili své kamarádce: "Hele Dádo, ten Lojza mě podvádí, viděla jsem ho na vlastní oči." "Prosimtě Růžo, hlavně nežaluj a nějak si to vyřeš a neotravuj ano?! A vůbec, nebuď lakomá a poděl se snad s tou paní ne?!" (vsuvka: podělili byste se s cizí ženou o své oblečení, telefon, kabelku, protože se jí líbí? Źe ne? Proč tedy děti nutíme se dělit o jejich hračky, jinak jsou považovány za lakomé #odpsolechnutoNaDetskemHristi)
Svým dětem vyčítáme, že žalují. Sami ale vyhledáváme takové kamarády, kterým si můžeme postěžovat na blbce z práce, nemožnýho chlapa, hysterickou tchýni... Nerozumím tomu, kde se vzalo, že:

👧dětská stížnost či postřeh je žalování

👩‍🦱dospělácká stížnost či postřeh je pořád jenom stížnost nebo postřeh

JAK TO ŘEŠIT?

Vymaž slovo ŽALOVAT ze slovníku popř. ho vyměň za "jsem pro něho důležitá osoba, které se chce svěřit, podělit se o zážitky, čímž se zároveň učí orientovat se ve světě."

Pokud za tebou přijde "Pepíček" SVĚŘIT SE S PROBLÉMEM:
👉 vždy si ho vyslechni až do konce (nezastavuj, neurychluj, neskákej do řeči)
👉nikdy nebagatelizuj jeho problém (co ťi může znít jako kravina je pro Pepíčka naprosto zásadní událost v životě), ukaž pochopení a důvěru
👉soustřeď se na řešení problému - ne na jeho hodnoceni, zlehčovaní, popírání, označování za žalování
👉dopřej Pepíčkovi pochopení a nastav náruč!
👉orientuj se míň na druhé/nedejbože cizí lidi z pískoviště a víc na pocity Tvýho Pepíčka
👉změň perspektivu žalování a buď vděčná, že máš důvěru a lásku svýho Pepíčka, který považuje za důležité se ti svěřovat se svými zážitky, konflikty.
👉měj na paměti, že děti se učí nápodobou a okoukávám od nás 🙂
👉vžij se do Pepíčka: "Co bych na jeho místě CHTĚLA já slyšet jako malá od mý mámy


DOPAD NA NAŠÍ SOUČASNOST

Pokud jsi zažila podobný přístup v dětství ty:

🧐možná se neumíš (bojíš?) svěřovat svým rodičům a nebo je jen nechceš zatěžovat svými problémy - logicky, nechceš přeci na někoho žalovat (řeč podvědomí)

🧐můžeš se cítit nekomfortně sdílet své trable na odborné i neodborné úrovni, i když už jsou tvé problémy "za hranou"
🧐zvažuješ, zda "tu věc" moc neřešíš, možná to je jen blbost a není na místě se s tím někomu svěřovat (přitom tě to ale dost trápí)
🧐možná zlehčuješ své problémy popř. je schováváš za humor
🧐začínáš internetový diskuze slovy: 1) omlouvám se za asi hloupý dotaz ale... 2) možná sem můj dotaz nepatří, ale....
🧐nebo si možná necháváš vše líbit a zazíváš: šikanu od spolužáků, posměšky v práci, buzeraci od nadřízeného, nadávky ve vztahu.. protože někomu to říct, to přeci nic nezmění a ještě budeš za většího problémystu

Je mi hrozně smutno z posměšné říkanky, kterou známe z dětství asi každý: žalovníček žaluje... Cítím na jejím pozadí mnoho nepochopení dětské duše.😥


🤔Co je na tom ještě zajímavé je to, že dospělým často vadí, když děti "žalují" na někoho v negacích. Pokud se ovšem o někom vyjadřují pochvalně, za žalování se to nepovažuje - ale o tom někdy příště.🔜


💬POSELSTVÍ NA ZÁVĚR:

Co když Pepíček žaluje na mě?
👨‍👩‍👦Pokud jsi maminkou, vyslyš Pepíčka, když si za tebou přijde na někoho postěžovat.
👨‍👩‍👦Pokud jsi tatínek, na kterého si Pepíček zrovna stěžuje ("žaluje"), neber si to osobně!
Nebo obráceně 😊


Důvěřuj Pepíčkovi a umožni mu svobodně rozhodnout o tom: co mu je a není příjemné, co viděl, co zažil a komu se s tím rozhodl svěřit! I ty si pravděpodobně na Pepíčka občas postěžuješ své milované. ❤


Pokud jsi se v něčem našla a pomohlo by ti svěřit se nebo se poradit --> napiš do komentáře či zprávy. Tvůj problém nebudu shazovat, zesměšňovat, ignorovat ani ti za něj nadávat.


Pokud je tvá situace na delší řešení a rezonuje s tebou můj přístup, můžeš se objednat i na konzultaci 👋 🔚